Dopis br. Jana Cholewy L. Šustrovi
Vážený bratře starosto Ladislave !
Již delší dobu Ti chci napsat dopis. Samozřejmě si uvědomuji, že nemám nárok si být sebejistý, zda vyjádřením svých názorů Ti pomůžu v aktuální složité situaci jak Tvé, tak i celé naší orelské organizaci.
Když sleduji jakoukoliv soutěž nebo mezilidské vztahy snažím se být většinou na straně slabšího. Podle Shakespearovských slov „být či nebýt“ starostou Orla, si dovoluji uznat, a to s hlasem několika bratrů a sester, že jsi v dnešní době v té slabší pozici.
Jsem i přesto odhodlaný protestovat proti některým hlasům proti Tobě, které mi připomínají hon na čarodějnice. A to proto, že v závažných konfliktech se snažím v mých možnostech dodržovat spravedlivou objektivitu. To je také vyjádřeno na začátku usnesení jednoty Val. Meziříčí, které Tobě společně s usnesením jednoty Hustopeče n. B. přikládám.
„V posledních letech zaznamenal Orel významný rozvoj své činnosti. Především se zlepšili podmínky pro sportovní a další činnosti členů naší organizace. To všechno se stalo během posledního funkčního období, kdy v čele Orla stojí L. Šustr !“ Tyto slova čtu v písemném apelu napsaném před posledními volbami do parlamentu ČR, kde následně, jako třetí na kandidátce jsi byl zvolen poslancem ČR za KDU-ČSL. Dopis se žádostí o Tvou podporu podepsalo tehdy 8 starostů orelských žup jihomoravského kraje.
Ano, mě osobně nikdo nemusí přesvědčovat, že z Tvé iniciativy a s pomocí Tvých nejbližších přátel doznali pocity radosti a štěstí ne desítky ale stovky členů, a to z obnovy stovky objektů pro orelskou kulturní a sportovní činnost. Sám si určitě pamatuješ, že jsem využil některá pozvání a následně byl přítomen u otevření a žehnání některých orelských objektů i mimo župu Bauerovu. Přiznávám, že jsme neměli moc osobních kontaktů, ale to vše mi stačilo abys byl pro mě vzorem k následování. Před dvěma lety jsem se s velkým přesvědčením pokusil ve sněmovně ČR řešit můj návrh Tvé kandidatury k obdržení, propůjčení nebo udělení státního vyznamenání za zásluhy. Se smutkem mi bylo sděleno, že poslancům se státní vyznamenání neuděluje.
Do jara 2008 u nás v jednotě Zašová jako i v župě Bauerově probíhal klidný život. Jako vždy měla Zašová úspěchy v ústřed. Soutěžích v atletickém víceboji. Vedl jsem tréninky. Byly družstva ve florbalu, sálové kopané, košíkové, lyžovalo se v Huslenkách, účastnili jsme se každoročně Svatováclavského běhu ve Starém Jičíně a samozřejmě jsme byli vždy reprezentovaní v recitační soutěži Svatováclavská réva v Lubině, před kterou se na jaře vždy podařilo zorganizovat recitační soutěž v Zašové. Úzce jsem spolupracoval s místním dětským domovem. V župě Bauerově probíhaly pravidelné schůze v klidné přátelské atmosféře vedené starostou br. Pavlem Krystyníkem.
Na jaře 2008 nastal v klidném životě jednoty, ale i župy Bauerovy velký zlom a to hlavně z důvodu dvou našich bratří (?) Na podrobnosti nyní není místo, jen stručně. Jeden z bratrů, kterého dobře znáš (V.Z) mě začal náhle brutálně napadat jak slovně, tak i fyzicky a podobně mou manželku i dceru. Prohlašoval smyšlené pomluvy, které měli poškodit mou pověst. Z obavy a strachu se objevily v obci Zašová anonymy, ve kterých občané vyjadřovali svou nespokojenost s jeho chováním. V anonymech byla napsána fakta, která byla pro všechny známá. Slova, které on řekl byly tak sprosté, že se nehodí je sem psát Samozřejmě několikrát nepřátelsky vytýkal mou polskou příslušnost. Mě, který mám odbornost školy s maturitou, udělanou v Polsku obviňoval ze psaní anonymů.
Následkem celé atmosféry jak v jednotě, tak župě byla má náhlá zdravotní krize. Jak si jistě pamatuješ, v květnu 2008 jsem měl mozkovou příhodu. Po rychlém převozu vrtulníkem na kliniku v Ostravě, probíhalo další léčení na neurologii ve Vsetíně. Leželi jsme tehdy ve stejném čase Ty i já v nemocnici, jen oddálení od sebe několik kilometrů. Měl jsi tehdy v květnu narozeniny. Psali jsme si vzájemně SMS s přáním uzdravení. Snad jsem se zázračně uzdravil. Za tři měsíce jsem šel z Rajnochovic na orelskou pouť na Sv. Hostýn, abych poděkoval P. Marii Svatohostýnské za mé uzdravení.
Na konci léta 2008, přesně 30. září, Ti jeden ze zašovských členů Orla, L. Opálka napsal dopis na který jsi mu dodnes písemně neodpověděl. Ozval jsi se mu telefonicky, ale Tvá slova se netýkala základního tématu. Existuje záznam.
To byla jedna z Tvých prvních šokujících událostí, které se nedaly omluvit.
Bývalý člen KSČ, jako orelský funkcionář zůstal Tebou i nadále chráněn a plně akceptován jako ten pravý bratr. Autor dopisu po roce 1989 samostatně obnovil na Šumpersku (v pohraničí) 4 organizace KDU-ČSL. Byl v minulosti perzekvován minulým režimem. Br. Opálka oznámil, že Ti opakovaně napíše.
V roce 2006 a v zásadě ještě za života velmi vzácné a obětavé ses. Maliňákové jsem chtěl zorganizovat obnovení některých jednot na Valašsku v župě kard. Bauera. K mé radosti se mi to podařilo ve Val. Meziříčí a v Hustopečích n. B. Takto přibylo do župy více než 100 členů. V letech 2006-2009 jsem věnoval jednotě Val. Meziříčí a zároveň církevní ZŠ Salvátor na různé kulturní a sportovní potřeby přes 100 000 Kč. Pro Tebe se ten obnos možná zdá malicherný, ale já mám průměrný důchod.
V roce 2009 celá orelská rodina v ČR žila radostí blížícího se jubilea 100 let Orla. Ale ještě před jubileem, na jaře téhož roku, na sjezdu župy kard. Bauera v Hustopečích n. B. a také na celostátním sjezdu KDU-ČSL ve Vsetíně i v některých Tvých prohlášeních na oslavách 100 let Orla v Kroměříži i na Sv.Hostýně se dalo vycítit, že se blíží doba velkých změn v současné politice Orla a stejně tak i u našich nejbližších bratří a sester v KDU-ČSL.
Byl jsem svědkem jak mnoho členů odcházelo po slavnosti na Sv. Hostýně. Byli nespokojeni a dokonce zklamáni. Smutné pocity projevoval rovněž otec br. arcibiskup Karel Otčenášek (89 let), kterého jsem navštívil v Hr. Králové 2 dny před příletem Sv. Otce Benedikta XVI do ČR.
Dne 2.9.2009 vyslal předseda KDU-ČSL br. Cyril Svoboda všem orelským župám dopis, ve kterém prohlašuje, že KDU-ČSL se cítí nadále zavázána deklarací o spolupráci a podpoře naší organizaci Orel. Je podepsána Tebou Ladislave, br. ing. Kasalem, ing. Luxem v Telnici 14. 6. 1997.
Nemusím Ti připomínat co psaly noviny MF Dnes 26. 9. 2009. Jak zajisté víš, byl jsem jako služba v noci ze dne 26.-27.9.2009 během pobytu Sv. Otce v Brně. Kolem nás, orelských organizátorů se shromáždili členové a příznivci Orla šokováni událostmi kolem Tvé osoby a v reakci opakovali zásadně stejná slova s požadavkem Tvé okamžité rezignace.
Hovořili jsme na toto téma s bratry na konferenci u příležitosti úmrtí Josefa Luxe 11. 12. V Praze (Palác Charitas) jakož i s poslankyní ses. Michaelou Šojdrovou na schůzi KDU-ČSL ve Val. Meziříčí. Všechny odpovědi směřovali k Tvé rezignaci z funkce starosty Orla.
To že jsem i já nakonec podepsal petici neznamená, že jsem antišustrovec. V orelské rodině, zvláště křesťanské, by se problémy neměly řešit „oko za oko či zub za zub“. Existuje přece možnost vzájemného porozumění a čestné dohody. Hodně hlasy z jiných orelských žup a také z naší župy Bauerovy se dá směrovat do jedné linie nám nestačí. Tvé odstoupení z funkce poslance PS či dozorčí rady Sazky apod.
Je to zásadní otázka morálky a vysoké odpovědnosti, která je zvlášť potřebná na tak významné funkci jakou je starosta Orla. Mimo to všem kdo požadují Tvé odstoupení z funkce starosty Orla, vadí také Tvé vystoupení z KDU-ČSL. A to je velmi silný hlas !!!
Samozřejmě je demokracie a každý má nárok být či nebýt v politické straně tak jak si to přeje – je to naprosto osobní věc každého. Také jsem s jinými bratry zajedno, že politika do Orla nepatří, ale platnost deklarace o spolupráci s KDU-ČSL z r. 1997 nepovažujeme za žádné politikaření. Jsou to společné křesťanské základy a historické souvislosti obou organizací.
Připouštím diskuzi nad organizováním petice. Je to jen velmi symbolická zkouška morálky – malý příspěvek doplňující obrázek kdo je za a kdo je proti Tvému odstoupení z funkce starosty Orla. Malý proto, že obrovská část členské základny ve svém nemilém překvapení a studu volí mlčení v tak nepříjemném pro nás období a neprojevuje oficiálně svůj názor. Je zapotřebí i takovým dát za pravdu a projevovat k nim základy slušnosti, úcty a vděčnosti za obnovu Orla. To by podle mě mělo platit i vůči těm, kteří jsou aktuálně Tvými věrnými příznivci. Opačný názor by neměl být důvodem k útokům zastrašování či vyhrožování, zvláště v naší organizaci Orel.
Cíleně pomíjím téma hospodaření v Orle. Nám tady na okraji republiky někdy chybí konkrétní informace. Od toho jsou jistě ekonomičtí odborníci, kteří mohou po hloubkovém auditu říci odpovídající závěry.
Každý z nás udělal v životě chybu a možná ještě udělá. Ale je potřeba rozlišovat chyby navzájem. V kronikách historie Evropy i ČR bylo velmi mnoho známých osobností, kteří učinili mnoho dobrého pro společnost, národ, ale ve chvíli projevení hrubé chyby vždy čestně odstoupily z funkce a to bez donucení.
Tímto si dovolím zakončit mou úvahu, kterou jsem nepsal tak lehce, abych se závěrem připojil k jiným hlasům sester a bratří se slovy:
Zůstaň Laďo i nadále aktivní v Orle, ale pro dobro naší organizace odstup z funkce starosty Orla !!
S úctou a přátelským pozdravem Zdař Bůh !
Jan Cholewa
(18. 2. 2010 – Zašová – doplněno admin. webu, dle kopie podacího lístku)